Perun byl hlavní bůh pohanských Rusů.Někde se můžete také dočíst, že patřil mezi nejvíce ctěné božstvo, ale to je jen relativní doměnka, protože jeho kult se z Ruska dostával k dalším Slovanům jen pomalým tempem.U Rusů však požíval veliké úcty.

Býval zobrazován jako muž drsného výrazu s měděnou bradou. Později se mu přidávala také stříbrná hlava a zlaté vousy( tři nejdražší kovy ). Slovo Perun se skládá z kořene per- práti a koncovky -un.Takže to dokonale odpovídá pro vládce hromobití.Perun byl především uctíván jako bůh hromu. Jeho řeckým protějškem byl Zeus( Hromovládce ) a římským Jupiter. Stejně tak měli svéhoHromového boha i Germáni - Thora.
Za Perunovu zbraň byly považovány zbraně jako sekyra nebo kladivo, v čemž můžeme najít právě onu podobnost s thorem. Dalším artiklem byly ohnivé blesky. Ty se objevovali velice často v lidové tvorbě jako ozdoba velikonočních vajec, vyřezány nade dvečmi či okny a na opěradlech postelí. Perunovi byl zasvěcen dub ( možná proto, že jak víte do něho při bouřce nejčastěji uhodí blesk) a ze dnů mu připadal čtvrtek ( opět podobnost s Thorem, ale narozdíl od našeho výrazu čtvrtek, který nikomu nic neřekne, německý Donerstag asi lecco napoví=Doner = hrom.)
Perunovy modly:
Jeho modly se objevují v Rusku už od roku 900 n.l. Knížata si zdobila sochami ze dřeva své náměstí a paláce. Obyvatelé ji pka přinášeli oběti. Tito Perunové mají dřevěný podklad a stříbrnou hlavu se zlatými vousy. Další modla Peruna byla jen ze dřeva, avšak prameny uvádějí, že třímala v rukou ohnivý kámen blesku podobný. Tato socha stála kdysi před tzv. Perunským klášterem.Tento bůh byla také povoláván při sepisování smlouvy a k dodržování úmluv, často se na něj přísahalo.
V četných rukopisech staroruských byl Perun přípomínán s jinými bohy jako Chorsem ( židovský)nebo Volosem.

K jeho poctě byl také zapalován oheň z dubového dříví. Ovšem v době, kdy Evropu drancovalo křesťanství, stal se právě Perun nenáviděným bohem, jehož modly byly páleny a shazovány do řek. Kostely se hromadně přejmenovávaly a některé původně Perunovy zasvěcené stavby se dají nalézt i v dnešní době. Je to např. Kostel sv Vasilije na Ukrajině nebo kláštery v Novogrodě. U Slovinců je známa Perunja ves a Perunji vrh, V Istrii a Bosně nazývají často hory a vrchy " Perun" . V Chorvatsku můžete najít Peruna Dubrava, v Dálmácii se nachází hora Perun. Perin planinu můžete vidět v Bulharsku.
Rusové nedoprovolně ničili stará pohanská obětiště a přijímali křesťanství stejně jako ostatín národy a tak se příliš předmětů z té doby nedochovalo. O ničení model a klášterů existuje spousta zápisů v kronikách.V Rusku nahradil Peruna sv Ilija.To byl patron úrody a na jeho svátky stejně jako v jemu zasvěcené dny se nesmělo chodit na pole a ženy nesměly tkát a příst. Lidé věřili, že kdyby na poli pracovali Ilija by ubil obilí blesky. Při Iljových svátcích se také zabíjí rituálně beran , býk, kráva, což byli zvířata obětovávány Perunovi.

Ovšem i některé prupovídky se zachovali do dnešní doby v ústním podání, varianta "Sbej tabja Perun!" je taková malá obdoba "Vem tě čert!" . Malorusové zase říkají : "Perun by tja roztraskal!"
Na Slovensku se stále používá: "Nechť to Parom vezme!" Paron a polský Piorun jsou jen odlišné varianty stejného jména.V Sandoměřsku se Pjeron (hrom) dosud zosobňuje s velkým člověkem s ručnicí, který pronásleduje zlé duchy. Proto byl na mnoha místech Perun brán také jako ochránce. Slované Polabští nazývali čtvrtek právě Perandan.
